« zpět

Jíří Křenek - fotograf formule 1

29.07.2010Osobnostiautor: Daniela Pilná

Co vás přivedlo k fotografii?
Náhoda - od dětství jsem rád maloval a v páté třídě, kdy se rozhodovalo
čím budu, jsem vyfotografoval svůj první černobílý film na
aparát Velvia při cestě na chatu na Sázavě - Ledečko. První fotografie
byly řeka Sázava, skály, lesy a pes Žeryk.

Byly Vaše začátky obtížné nebo jste měl štěstí začátečníka?
Měl jsem spíše štěstí, po vyučení jsem nastoupil více
jako „stěhovák“ než fotograf do rozpadajícího se podniku
Středočeská Fotografie.
Naštěstí jsem se záhy dostal na inzerát do motoristického časopisu
„Svět Motorů“, kde jsem přičichl k motoristickému sportu a
také k Formuli 1.

Vystudoval jste nějakou fotografickou školu nebo jste samouk?
Vystudoval jsem nejprve učňovské středisko obor fotograf. Po vyučení
jsem se dostal bez maturity, (kterou jsem si později musel dodělat)
na vysokou ITF ( Institut tvůrčí fotografie v Opavě), bakalářské
tříleté a magisterské dvouleté.

Jaké máte vzpomínky na studijní léta?
Na studia mám ty nejlepší vzpomínky - jak na učňák, kde jsem se seznámil
s Jirkou Škochem, který se mi stal později i kmotrem. A také s Alešem
Kunešem, který mě vedl k experimentální fotografii a připravoval
na ITF. Na Institutu mě hodně ovlivnili pedagogové Jindra Štreit
(svými sociálně citlivými černobílými dokumenty) či Vladimír
Birgus (díky němu jsem se přiklonil později k barevnému dokumentu).

Snažil jste se během studentských let uplatňovat v komerčních
věcech nebo jste vyčkával až dosáhnete titulu a potom jste začal
tvořit?
Jelikož studium na ITF je dálkové, tak jsem během něj pracoval a současně
vznikaly mé profesní fotografie z motorismu či Formule -
dokumentární cykly.

Měl jste nějakého fotografického guru, který Vás zasvětil do fotografie?
Upřímně řečeno asi všichni moji učitelé byli jakýmsi způsobem
mými Guru.

Zažil jste někdy situaci, že by Vám byla vrácena zakázka na předělání?
Je tento způsob pro Vás nejlepší školou pro další zdokonalování?
Jelikož jsem se živil jakožto fotoreportér v motoristickém časopisu,
když jsem odevzdal špatné snímky, buď neostré či špatně komponované,
tak to bylo hned vidět v dalším čísle, které se pravidelně hodnotilo
jak po stránce obrazové tak textové na redakčních poradách. Myslím
že to mě určitě hodně vyškolilo.

Co Vy a technika? Používáte analog nebo digitál?
Posledních asi pět let používám výhradně digitální zrcadlovky.
Nyní je to značka Canon.

Jako jediný občan České republiky máte akreditaci na závody F1?
Jak se Vám toto prvenství podařilo získat?
Jako jediný není úplně přesné, na Formuli 1 jezdí také občas
Vláďa Rys, ale ten již asi deset let žije v Německu a je tedy akreditován
za německou odnož Getty Images. Jsem tedy jediný fotograf z Čech,
který má celoroční akreditaci za česká média. Získat celoroční
akreditaci na F1 představovalo dlouhodobě se věnovat fotografování
F1. Získat akreditaci jako nový fotograf není prakticky možné, musíte
publikovat minimálně dvacet snímků z jednoho závodu F1 a to buď v
novinách či časopisech (internet se neuznává). Na konci roku
musíte odeslat balík všech novin a časopisů na organizátory FIA
do Paříže, kteří snímky přepočítají a uváží jestli Vám
dají akreditaci na příští rok či ne! A také musíte být na většině
závodů F1. V současné době mohou akreditaci získat pouze velké
fotografické světové agentury či jednotlivci, kteří již ve F1
dlouhá léta jsou.

Proč není fotografů z naší republiky více? Mají závody Formule
1 omezený počet akreditací na zemi nebo se o takové focení moc
lidí nezajímá?
Nemyslím si, že by byl malý zájem českých fotografů. Hlavní důvod
je, že nemáme v F1 jezdce a tak organizátoři dají raději akreditaci
např. Němcům, protože ti tam mají: Schumachera, Rossberga, Sutila, Glocka
a Vettela! Akreditace jsou omezené na osmdesát pět celoročních a dvacet extra na závod, které se dávají především domácím fotografům v konkrétní
zemi.

Máte nějaké typy a triky jak fotografovat takto rychlé závody? Stávalo
se Vám, že jste ze začátku správný moment prošvihl?

Triky mám a ty jsou mé know-how, samozřejmě je to otázka zkušeností a tréninku naučit se pohybovat aparátem tak, abyste ostře zachytili ostrou
jedoucí Formuli a za ní rozmazané pozadí. Hodně také záleží
na znalosti místa tj. závodního okruhu. Postupem let zjistíte, kde je to
nejlepší místo s nejlepším světlem či kde se často bourá nebo předjíždí.
Určitě jsem během své praxe prošvihl spoustu kolizí - třeba mi došel
film, ale to už se teď díky bohu nestává... Ale zase se mi sekla
karta při havárii v Turecku, kdy jsem vyfotografoval vzduchem letící
formuli po startovní kolizi, ale data se na kartu nezaznamenala!!! Takže
výsledek byl stejný jako by mi došel film!!!

Vaše snímky jsou technicky velmi čisté. Jaké je Vaše nejběžnější
nastavení fotoaparátu?
Používám výhradně manuální nastavení clony i času asi jako každý
pořádný profík. A časy od 1/1000 sec až po třeba 1/8 sec, takže veškerou škálu.

Jaký máte fotoaparát / fotoaparáty?
V současné době Canony 5D, 7D, Mark II DSa půjčuji si nejnovější
špičkový Mark IV D, s ním v současnosti fotím valnou většinu
záběrů z F1.

Preferujete zoom objektivy nebo fotíte na pevná skla?
Mám oboje, jak zoomy tak pevná skla a na reportáž je zoom pohodlnější.
Mám tyto zoomy: 16-35mm , 28-70mm, 70-200mm. Pevná skla pak: rybí oko 15mm, 200mm,
500mm - pětistovku používám nejvíce na Formuli 1.

Za své fotografie jste sklidil nejedno významné ocenění. Mohl byste
našim čtenářům některá přiblížit?
Nejvíce si cením celosvětového ocenění za nejkrásnější motoristickou
fotografii roku, kterou jsem získal za snímek „Odraz“. Osobně
jsem pak ocenění převzal v Hotelu Ritz v Paříži v roce 2004.
Dále si cením prvního místa na Czech Press Photo v kategorii Sport
z roku 2000 za snímek High Sider, motorkáře letícího vzduchem.
A dalších ocenění z Czech Press Photo za mé dokumentární cykly
„Hypermarkety“ či „Mobily“ či „Městečka“ - na tento cyklus
jsem získal grant primátora hl. města Prahy.

Čím si myslíte, že fotografie odrazu ve stříbrné helmě zaujala
francouzské porotce, kteří z ní udělali vítěznou fotografii?
Určitě svojí jedinečností, porotci mi dokonce nejprve nevěřili
že se jedná o fotografii, mysleli si, že se jedná o malbu či zmanipulovanou
fotografii ve Photoshopu. Musel jsem jim poslat originální JPG bez
výřezu a tak dokázat, že jde skutečně o fotografii. Dokonce napsali
do oficiálního programu, že má fotografie umlčela skeptiky, kteří
tvrdili, že se v motoristické fotografii nedá již nic nového vymyslet!

Mimo focení závodů se věnujete i dokumentu? Preferujete sociální
dokument nebo se věnujete spíše subjektivnímu dokumentu?
Ze začátku jsem se věnoval sociálnímu dokumentu, když jsem ještě
fotografoval černobíle a vznikly mé cykly „Nádražáků“ či
„Vršovického kostela“. Později jsem začal fotografovat barevně
i dokument a to hned od začátku pomocí barevných zábleskových
světel.

Je známo, že jste fotografoval několik sérii z prostředí hypermarketů,
satelitních městeček. Co Vás lákalo k nafocení těchto prostředí?
Jde o osobní zpověď nebo spíš zvědavost?
Hypermarkety jsem jako mladý člověk nesnášel, nelíbil se mi nový
životní styl mladých českých rodin s dětmi, kteří hurá o víkendu
na nákupy, místo aby šli za kulturou či sportem do přírody. To
mě štvalo, ne nové obchodní domy jako takové, ale nový životní styl
lidí. Proto jsem začal používat zelené barevné světlo, abych tu
umělost podtrhl.

Dostal jste za své dokumenty nějaké ocenění?
V roce 2001 jsem získal grant hl. města Prahy při Czech Press
Photo za seriál „Hypermarkety“.
V roce 2002 první cenu v kategorii Příroda a Životní prostředí
v Czech Press Photo za snímek „Mobily“.
dále viz CV

Vydal jste knihu svých fotografií?
Vydal jsem katalog k dokumentárním cyklům ku příležitosti souborné
výstavy KONZUMACE-GLOBALIZACE - v Českém centru v Paříži 2005.
A v roce 2006 jsem vydal knihu „Formule 1 ve fotografických obrazech
Jiřího Křenka“.

Dominantou reportážní fotografie je její rychlost a brzké prezentování
v novinách, na internetu a ostatních médiích. Upravujete svoje
fotografie nebo je odesíláte v hrubém neupraveném stavu?
Samozřejmě upravuji ve Photoshopu, zmenšuji,ořezávám je-li potřeba
či zkontrastuji. Jen základní úpravy, žádné podvody s dodatečným rozmazáním pozadíapod. Vše je tak vyfotografované.

Jak je to s rivalitou? Snaží se Vás někdo z Vašeho prvenství
sesadit? Bojujete s ostatními fotografy o nejlepší pozici na focení
nebo o nejlepší snímek?

Do formule jedna je velice těžké se dostat, ale o to těžší je se
tam udržet. Měl jsem zase obrovské štěstí a díky mé dlouholeté
spolupráci s německou agenturou jsem se stal oficiálním fotografem
týmu Mercedes GP, za který jezdí letos Michael Schumacher. Tudíž
mám přístup přímo do boxů F1 Mercedes a můžu fotografovat legendu,
jakou Michael Schumacher beze sporu je, z bezprostřední blízkosti.
Samozřejmě, že bojuji vždy o tu nejlepší pozici, ale ty jsou mnohdy
hned v první zatáčce obsazené dopředu pomocí oficiálních samolepek
od FIA velkými nadnárodními agenturami.

Měl jste možnost seznámit se s nějakým slavným závodníkem? Můžete
se s námi podělit o nějaký nevšední zážitek?
Osobně znám některé bývalé jezdce, samozřejmě českého Tomáše Engeho,
kterého fotografuji již od jeho šestnácti let, dále pak Davida Coultharda
a co se současných jezdců týče si můžu popovídat i s Polákem Robertem
Kubicou či Nico Rossbergem.

Trávíte kvůli focení hodně času v zahraničí?
Samozřejmě v průměru tak dvacet týdnů v roce jsem v zahraničí a je
to mnohdy náročné na čas a ne zrovna vhodné pro rodinný život, ale stále
mě to baví a přináší potěšení. Je to také velice fyzicky náročné,
jak časové posuny tak nošení foto techniky čtyři dny na zádech.

Jste fotograf na plný úvazek nebo máte nějakou denní práci a fotografii
berete spíš jako koníček?
Fotografie je můj úděl, povolání a zároveň koníček, vše v jednom.

Dá se reportážní fotografii uživit?
Ano, když pracujete pro ta správná média či firmy, v Čechách to
bohužel moc nefunguje.

Máte v aktuální době rozpracovaný nějaký projekt ať už dokumentární
nebo reportážní?
Mám, a to již několik let, ale nechci o něm mluvit, protože se mu nevěnuji.

Fotíte i volnou tvorbu?
Ne, pouze F1, nepočítám-li krajinky, které si fotografuji na cestách.

Mátě nějaký cíl, přání do budoucna?
Dělat nejkrásnější fotografie na světě - to je můj celoživotní
cíl a mohou být z čehokoliv...