« zpět

ZÁKLADY POSTPRODUKCE 1: Rovnání horizontu a sbíhavosti svislic

Nabídka serveru Lightgarden, ať už komerční či nekomerční, byla až doposud zaměřena na praktické rady pro pokročilé fotografy. Jsme si však vědomi toho, že naše stránky navštěvují začátečníci a proto se počínaje dneškem budete na těchto stránkách setkávat se sérií článků, jež bude zaměřena na jednoduché a základní postprodukční úpravy fotografií. Vše bude popsáno pro použití v programu Adobe Photoshop CS5, případně Zoner Photo studio12. Většina postupů je však naprosto stejná jako ve starších verzích, takže si zde na své přijdou i ti, co nemají poslední verze těchto programů.V úvodním díle se podíváme, jak správně srovnat horizont a kolinearitu.

10.05.2010Praxeautor: Filip Kočí

Úplně nejzákladnějším úkonem v postprodukci je srovnání horizontu. I když si myslíte, že dokážete ve většině případů udržet foťák v rovině, opak je pravdou. Proto první věc, kterou bychom jako správní fotografové měli po otevření snímku vykonat, je kontrola, zda se nám horizont nekácí. Pokud tomu tak opravdu je, přistoupíme k následujícím krokům:

V programu Zoner Photo Studio tuto chybu odstraníme pomocí nástroje „srovnat horizont“. Je to tlačítko, které najdeme na levém svislém panelu nástrojů.

Po jeho stisknutí se přes fotografii objeví vodorovné břevno, jímž lze myší volně manipulovat. Jeho zalícováním s prvkem, který je na snímku vodorovně či svisle a stiskem tlačítka „použít“ docílíme požadovaného natočení snímku.

Vedle tlačítka „použít“ také naleznete kolonku „automatický ořez“. Jeho zaškrtnutím program snímek po natočení seřízne, v případě že zůstane nezaškrtnuto, zůstanou okolo fotografie po otočení bílé okraje. Ty pak můžeme sami seříznout použitím nástroje „oříznout“, který nalezneme hned nad tlačítkem „srovnat horizont“.

Pro Adobe Photoshop je postup podobný. V panelu nástrojů najdeme nástroj „ruler“ (pravítko) a aplikujeme ho přímo na fotku. Jeho tahem vytvoříme úsečku, kterou opět zalícujeme s horizontem.

Následně zvolíme v horním menu položku „image/image rotation/arbitrary“, kde se nám díky zalícování pravítka již přednastavil úhel, o který se bude snímek otáčet.

Potvrdíme tlačítkem OK a seřízneme stejně jako v případě zoneru (tlačítko „crop“ v levém panelu nástrojů).

Dalším problémem, který tak trochu souvisí s tím předchozím je tzv. sbíhavost svislic, lidově flaška. Někdy totiž můžeme na fotografii spatřit jev, kdy se nám levá část snímku kácí vlevo ale pravá část zase vpravo. Tento jev vzniká hlavně při použití širších ohnisek, a to především v souvislosti s podhledem nebo nadhledem. Leckdy je tento jev žádoucí a přirozený, například při pohledu vzhůru na vysokou budovu, ale často se můžeme setkat se snímkem, kde sbíhavost svislých linií působí na lidské oko nepatřičně, a je žádoucí ji eliminovat. Níže si můžete přečíst, jak se s tímto problémem vypořádat.

V programu Zoner Photo Studio najdeme nástroj pro rovnání svislic hned pod tlačítkem automatického ořezu. Jeho spuštěním se nám přes fotografii objeví tentokrát břevna dvě.

Manipulace s nimi je stejná jako v předchozím případě. Našim úkolem je tentokrát zalícovat levé břevno se svislým prvkem v levé části snímku a pravé břevno se svislým prvkem v části pravé. Změnu opět aplikujeme tlačítkem použít a v případě potřeby opět (ne)zaškrtneme políčko automatického ořezu.

Pro Adobe Photoshop je postup odlišný. Nejprve je potřeba označit celý obraz (klávesová zkratka Ctrl+A). Poté zvolíme v menu položku „edit/transform/perspective“.

Tímto krokem dojde k orámování snímku, po jehož okrajích naleznete body určené k manipulaci s perspektivou.Uchycením za body v rozích obrazu a jejich posouváním pak docílíme požadované úpravy obrazu. Klávesou „enter“ pak potvrdíme změnu a podle potřeby snímek opět ořízneme.

V této fázi bychom měli mít hotový snímek, který se nekácí ani vlevo, ani vpravo, ani „do sebe“. O dalších postupech pro základní úpravu snímku si povíme příští týden.