« zpět

ZÁKLADY POSTPRODUKCE 2 : Histogram a úrovně

17.07.2010Praxeautor: Filip Kočí

V dalším článku ze série rad pro základní postprodukci se budeme zabývat histogramem a prací s úrovněmi.

Co je to histogram?

Histogram je graf, který nám udává rozložení pixelů na digitální fotografii ve škále od nejmenšího do největšího jasu. Uznávám, že tahle definice může pro někoho vypadat stejně hrozivě jako histogram sám, a podobně jako mnoho jiných začínajících amatérských fotografů i já jsem histogram dlouho ignoroval. To je ale velká chyba, protože možnost práce s histogramem je jedna ze základních výhod, které nám nabízí digitální fotografie.

RGB kanály

K pochopení funkce histogramu začneme obšírněji. Každý pixel na barevné fotce zachycené digitálním aparátem je výsledkem kombinace tří základních barevných kanálů – červeného, zeleného a modrého (označovaných jako RGB). Každý z těchto kanálů může dosahovat 256 různých hodnot (0-255) a jejich nakombinováním tak můžeme docílit zobrazení jakékoliv barvy. Pokud si tyto barvy představíte vynesené v trojrozměrné soustavě (krychle) a jednotlivé osy rozdělíte na výše zmíněných 256 bodů, dojedete k závěru, že váš fotoaparát je schopen zobrazit 256³čili 16 777 216 různých barev.

Pokud se podíváte na obrázek krychle, snadno si odečtete, že když budete mít například pixel o hodnotách červená 255, zelená 255 a modrá 0, zobrazí se vám jako čistě žlutý.

Jak jsem již uvedl v úvodu, histogram je graf, který nám udává rozložení pixelů na digitální fotografii ve škále od nejmenšího do největšího jasu. A protože každý pixel na fotografii je výsledkem složení tří různých barevných kanálů, vychází nám také tři různé grafy, jež indikují rozložení jednotlivých barev na snímku. Kombinací těchto tří složek pak vzniká jasový histogram, se kterým budeme pracovat dále.

O čem histogram vypovídá?

Podívejme se na následující snímek. Zde se veškeré hodnoty kumulují v levé části grafu v oblastech nízkého jasu, zatímco v pravé části nejnajdeme téměř žádné zastoupení jasných pixelů. Jinými slovy, snímek je podexponovaný.

Zde je zobrazen pravý opak. Většina pixelů se soustředí v oblastech vysokého jasu a i pouhým pohledem můžeme posoudit, že je záběr přeexponovaný.

Na posledním snímku vidíme, že se pixely soustředí převážně po obou krajích histogramu. Fotka je tedy složena z mnoha velmi světlých a mnoha velmi tmavých pixelů, zatímco střední hodnoty nejsou zastoupeny téměř vůbec. Takováto podoba grafu často indikuje, že fotografovaná scéna má příliš vysoký dynamický rozsah, který fotoaparát není schopen pojmout.

Na základě těchto údajů můžeme již v terénu zhodnotit, zda exponujeme správně a popřípadě expozici poupravit, doma na počítači nám pak tato data napovídají, jakým směrem by se měla ubírat naše postprodukce. Tolik k uvedení do základní problematiky

Praxe

V praxi při domácí postprodukci využijeme histogram nejčastěji v nástroji úrovně (levels).

V Adobe photoshopu CS5 tento nástroj otevřeme přes menu „image > adjustments > levels“, pro Zoner photo studio 12 je to „vylepšit > úrovně“. Ať už používáme ten nebo onen program, bude náš postup stejný. Otevře se nám okno s histogramem, který nám nabízí práci se třemi „posuvníky“. Ty se nacházejí těsně pod grafem a reprezentují bílou barvu (bílý), střední tóny (šedý) a barvu černou (černý).

Nás budou zajímat především ty krajní, které slouží k nastavení černé a bílé barvy na fotografii. Pokud tyto posuvníky nastavíte na nějakou konkrétní hodnotu, program ve kterém pracujete, přenastaví stupnici hodnot pixelů tak, že hodnotu, kde se nachází bílý posuvník nastaví jako černou a hodnotu kde se nachází bílý posuvník jako bílou.

Ve většině případů je našim cílem, aby se hodnoty snímku pohybovaly od (téměř) čistě bílé až po (téměř) čistě černou. Pokud tomu tak není, bývá fotka nekontrastní a zašedlá. V praxi to pro nás znamená to, že po otevření nástroje úrovní uchopíme černý a bílý posuvník a posuneme ho až na místo, kde se zvedá, resp. končí histogram.

Tím docílíme toho, že budou na fotografii zastoupeny hodnoty barev, které zde původně nebyly, tedy snímek nebude tak zašedlý, popřípadě tmavý nebo světlý, a to v závislosti na tvaru histogramu.

Úrovně a RGB kanály

Vše, čím jsme se zabývali výše, se týkalo práce s histogramem, který vznikl složením všech třech RGB kanálů. Za jistých okolností však může postprodukce vyžadovat práci pouze s jednotlivými kanály, a to tehdy, když má fotka výrazný barevný nádech. V takovém případě si můžeme přímo nad histogramem v roletě vybrat, s jakým kanálem budeme pracovat. V Zoneru nabídku najdeme pod označením kanál, ve Photoshopu pak analogicky na stejném místě pod názvem „channel“.

V praxi to pak může vypadat například takto: Snímek je viditelně načervenalý, přesto histogram v kanále RGB nenapovídá, že by bylo něco v nepořádku.

Pokud se však přepneme do červeného kanálu, spatříme v levé části grafu výrazný nedošlap, který snadno srovnáme přiložením černého posuvníku k místu, kde se zvedá histogram.