« zpět moda-3-cover

Historie módní fotografie - 30. léta

Třicátá léta. Toto období bylo silně ovlivněno světovou hospodářskou krizí, která měla fatální dopad na celou společnost. Na druhou stranu tato dekáda, přes ekonomický krach, který zpomaloval přirozený vývoj, přinesla řadu zázraků. Nechte se zavést do doby módních fotografů třetího desetiletí 20. století.

Deprese obešla film velkým obloukem a zažívá zlatou dobu. Z klasických filmů, kterých bylo natočeno více než 50, je zlomový první celobarevný zvukový film Song of the Flame. S tímto filmovým skokem do dálky přišla rozkvétající společnost Warner Brothers. Vznikl horor, nový filmový žánr, při kterém tuhne krev v žilách. Na diváky v kinech poprvé útočí Drákula, Frankenstein, Mumie, King Kong a jiní zombíci. Ideální podnět pro to, aby se zároveň s nimi zrodili i superhrdinové, kteří budou neohroženě zachraňovat svět. Kasovním trhákem je Superman.

Na stolech F. Scotta Fitzgeralda, J.R.R.Tolkiena, Johna Steinbecka, Ernesta Hemingwaye a Williama Faulknera se písmenko po písmenku rodí jejich nejlepší romány. Společnost se raduje z technických pokroků. Dominantním masovým médiem je rozhlas. Letušky vítají cestující na palubě prvních komerčních letů. Letadlo ovšem nebylo jediným pokrokovým dopravním prostředkem té doby. Byla zkonstruována parní lokomotiva A4 Pacific, která, věřte nebo nevěřte, dodnes drží rekord nejrychlejší parní lokomotivy. Zázraky se dějí i v architektuře. Před zraky Newyorčanů vyrostl mrakodrap Empire State Building, který se pyšnil dlouhých 35 let titulem nejvyšší budovy světa, a stal se velmi oblíbenou lokací pro celou řadu módních fotografů. Co fotografové ocenili asi nejvíce, byl barevný film Kodachrome, se kterým vstoupila na trh firma Kodak. Hlavním uměleckým směrem je sociální realismus, který se stal důležitým hlavně v USA. V Evropě pak vládne surrealismus, pozdní kubismus a expresionismus.

Populární jazz dvacátých let vystřídal swing. Ve světě módy se na výsluní dostává italská módní návrhářka Elsa Schiaparelli a zastiňuje Coco Chanel. Chlapeckému vzhledu odzvonilo a hlásí se ženská elegance. Smyslné, okouzlující modely dávají vyniknout ženským křivkám. Vlny ve vlasech, elegantní účesy a dámské klobouky jsou zpět. Make-up je jemnější. Módní záležitostí se stává opalování. Luxusní večerní róby zdobí hluboké výstřihy, flitry a skleněné korálky. Za módní ikony třicátých let jsou označovány Bette Davis, Jean Harlow, Josephine Baker, Vivien Leigh, Wallis Simpson, Mona Williams von Bismarck a Katharine Hepburn. Pojďme si společně připomenout, kdo tyto ženy byly, čím okouzlily fotografy, a proč se zapsaly do podvědomí miliónů lidí.

Bette Davis byla americká herečka, která svými manýry a všudypřítomnou cigaretou přispěla k tomu, že byla veřejností často napodobována a satirizována. Nicméně svět módy jí je navždy zavázán. Jean Harlow, taktéž americká herečka s platinovými blond vlasy, byla označována jako sex-symbol a zahájila peroxidovou revoluci. Navzdory její obrovské popularitě a image smějící se ženy vamp, neměla příliš štěstí v osobním životě, který byl poznamenán zklamáním a tragédiemi. Josephine Baker byla první afroamerickou herečkou, tanečnicí a zpěvačkou. Vysloužila si přezdívky „Bronzová Venuše“ a „Černá perla“. Sám Ernest Hemingway o ní řekl, že je nejsmyslnější ženou, kterou kdy kdo mohl spatřit. Přestože byla vdaná, a to dokonce několikrát, proslula mnoha lesbickými aférami. Mezi její milenky patřila i slavná Frida Kahlo.

Anglická hvězda filmu Vivien Leigh ztvárnila nestárnoucí filmovou postavu Scarlett O´Harovou. Podle šatů s krinolínou, které nosila Vivien Leigh ve filmu Jih proti severu, se začaly šít svatební šaty, a staly se nejpopulárnějšími hned po svatebním kostýmu vévodkyně z Windsoru. Wallis Simpson, módní ikona, známá jako vévodkyně z Windsoru je ženou, která zapříčinila abdikaci krále Spojeného království Edwarda VII. Sňatek s dvakrát rozvedenou Američankou byl pro dvůr přespříliš, a vedl ke konstitucionální krizi. Mona Williams von Bismarck byla sice považována za nejlépe oblékanou ženu na světě, ale také si vysloužila image ženy, která je schopna pro peníze udělat všechno. Ostatně svého syna z prvního manželství prodala bývalému manželovi do péče za půl miliónu dolarů!

Katharine Hepburn byla zařazena americkým filmovým institutem do kategorie nejlepší ženská hvězda v historii amerického filmu. Současně byla považována za módní vzor třicátých let. Jejím nejoblíbenějším oblečením byly košile a kalhoty. Sama říkávala: „Nosím tento styl proto, aby mě zachránil před problémy v rozhodování, které šaty na sebe." Prohlašovala, že punčochy jsou vynález ďábla a definovala si svůj vlastní mužský styl oblékání. Tvrdila, že šaty nebo sukně nikdy nepatřily do jejího šatníku. Proslula skandálem, kdy obešla studio ve spodním prádle, když štáb ukradl její kalhoty z šatny. Odmítla si vzít něco jiného, dokud jí je nevrátili. Pomohla tak vydláždit cestu k vytvoření pánského stylu pro ženy. To všechno ovlivnilo módní fotografy v jejich práci.

Erwin Blumenfeld (1897-1969)

Erwin Blumenfeld byl renomovaný americký fotograf německého původu. Než se jím ovšem stal, na své živobytí si vydělával jako obchodník s kabelkami. Jeho podnikání bylo ale krajně neúspěšné. Obchod v Amsterdamu proto zavřel a plně se soustředil na fotografování. Blumenfeld žil celkem kočovným životem a díky tomu poznal mnoho kultur.

Jeho domovem se stalo Holandsko, Francie a Amerika. Kromě fotografie trávil čas vytvářením koláží, kterých stvořil nemalé množství. Velmi zápornou kritiku si vysloužil publikováním koláží, které drsně ironizovaly Adolfa Hitlera. Když se vrátíme k fotografii, většinu svých nejlepších snímků vytvořil mezi třicátými a šedesátými léty. V roce 1936 odjíždí do Paříže, kde se začíná naplno rozvíjet jeho kariéra. Stává se součástí fotografické  rodiny Condé Nast. Osud mu ovšem zkřížila druhá světová válka a po jejím vypuknutí byl dokonce kvůli svému židovskému původu zavřen v koncentračním táboře. Usmálo se však na něho štěstí, a v roce 1941 se mu podařilo utéct do Ameriky.

Většina jeho vlastní tvorby je černobílá, zato práce pro komerční účely, zejména pro Vogue a Harper´s Bazaar jsou většinou barevné. V obou případech byl ale úžasně inovativní, a vnesl do módní fotografie neobvyklou rozmanitost a představivost. Na všech černobílých snímcích sám pracoval v temné komoře, kde objevil řadu technik: od solarizace, vícenásobné expozice, až po vrstvení snímků. Co se týká barevných fotografií, vycházel ze svých rozsáhlých zkušeností z klasické i moderní malby. Fotografoval i pro reklamní účely.

Mezi jeho klienty patřili Helena Rubinstein, Ford Motors Co. a Van Cleef & Arpels. Vzal si za manželku Lenu Citroen a měl s ní tři děti. Smutné je, že pro svou autobiografii nenašel vydavatele. Práce byla publikována až po jeho smrti. Nepochopen za svého života, obdivován po smrti. Takový byl jeho osud.

stránky: 1 2
Článek patří do seriálu
  1. Historie módní fotografie - 30. léta právě čtete
Autor: Kateřina Janischová
Další články autora [všechny články autora ]

Líbil se Vám článek? Hodnoťte jako ve škole:

1 2 3 4 5     hodnocení: 1.90, hodnoceno: 144 krát.

Souvidející články:

» Erwin Olaf: Ukazovat emoce
Štítky: erwin blumenfeld, cecil beaton, horst p horst, toni frisell, john rawlings

tisknout
Sdílet
 

Magazine / Články / Zajímavosti / Historie módní fotografie - 30. léta