« zpět moda-3-cover

Historie módní fotografie - 30. léta

Třicátá léta. Toto období bylo silně ovlivněno světovou hospodářskou krizí, která měla fatální dopad na celou společnost. Na druhou stranu tato dekáda, přes ekonomický krach, který zpomaloval přirozený vývoj, přinesla řadu zázraků. Nechte se zavést do doby módních fotografů třetího desetiletí 20. století.

Cecil Beaton (1904 - 1980)

Cecil Beaton se narodil v Anglii do rodiny prosperujícího obchodníka s dřevem. Dědeček Cecila založil rodinný podnik „Beaton Brothers“ a jeho otec Ernest pokračoval v tradici. Ve škole rychle rozpoznali umělecké sklony a talent mladého Beatona. Málokdo ví, že Cecil krásně zpíval a byl ozdobou školních koncertů.

Kdo ho ale přivedl k fotografii? Představte si, že jeho chůva. Vlastnila fotoaparát Kodak 3A, populární model, který byl zároveň ideálním vybavením pro začátečníky. Díky chůvě si Beaton osvojil řadu fotografických zásad, včetně práce v temné komoře, kterou si zřídili v suterénu jejich domu. Cecilova matka a dvě sestry mu často pózovaly, a Beaton se velmi rychle učil. Když jeho fotografie začaly vypadat k světu, posílal je do londýnských společenských magazínů.

Fotografem pro britské Vogue se stal poté, co George Hoyningen-Huene vycestoval do Anglie se svým přítelem Horstem. Výměna názorů a kolektivní práce těchto umělců vedla ke vzhledu a stylu propracovanosti, které jsou typické pro třicátá léta. Beaton se dostal jako fotograf do vyšších kruhů. Příležitostně fotografoval královskou rodinu a vévodu s vévodkyní z Windsoru, kterým dokonce zvěčnil jejich slavnou svatbu. Tento umělec nikdy nebyl znám jako vysoce kvalifikovaný fotograf po technické stránce. Zaměřuje se hlavně na to, aby fotografie byly přesvědčivé a scéna uvolněná. Během druhé světové války byl Beaton poslán na ministerstvo informací, aby zachycoval obraz domácí fronty. Během tohoto úkolu se mu podařila zachytit jedna z nejvýznamnějších fotografií. Vyfotografoval sotva tříletého chlapce, který se stal jedním z obětí války. Fotografie zachycující chlapečka, jak leží na nemocničním lůžku a úzkostlivě svírá svého milovaného medvídka, obletěla svět. Po tom, co americká veřejnost zhlédla tuto fotografii, začala vyvíjet tlak na vládu, aby vyslala vojenskou sílu na pomoc Británii. Možná právě díky Beatonově fotografii Spojené státy vstoupily do války.

To, že byl Cecil všestranně nadaným člověkem dokazuje i fakt, že získal Academy Award za kostýmy ve filmových muzikálech My Fair Lady, Gigi i za několik dalších filmů. Beaton byl proslulý svými deníky, které si poctivě psal. Jen za jeho života jich bylo publikováno šest, zahrnujících léta 1922-1974. V témže roce, kdy si přestává psát deník, je postižen mozkovou mrtvicí, která na něm zanechala trvalé následky. Ochrnul na pravou stranu těla. Přestože se naučil psát a kreslit levou rukou, a nechal si fotoaparáty upravit, aby mohl dále pracovat, byl z toho velmi frustrovaný, a odráželo se to na jeho práci. Velkou životní láskou, která nikdy nedosáhla svého naplnění, byl sběratel umění Peter Watson. Zato se tvrdí, že Beaton měl poměr s americkým hercem Gary Cooperem, který mu byl blízkým přítelem po mnoho let. I přes svou náklonnost k mužům, měl také vztahy se ženami, včetně herečky Grety Garbo.

Horst P Horst (1906-1999)

Jako mladší ze dvou synů, se narodil Horst v Německu. Jeho otec byl úspěšným podnikatelem. Ve svém mladistvém věku se setkal s tanečnicí Evou Weidemann, která v něm vzbudila zájem o avantgardní umění. Horst studoval v Hamburku, ale studia tam nakonec nedokončil a odjíždí do Paříže. Tam poznává mnoho lidí z uměleckých kruhů.

V roce 1930 potkává George Hoyningen-Huena a stávají se z nich milenci. Spolu odjíždí do Anglie, kde potkávají Cecila Beatona. Pro Horsta to znamená raketový start jako předního fotografa pro Vogue. V Paříži v roce 1932 pořádá výstavu a stává se okamžitě slavným. Do síně slávy vstoupil hlavně díky výborným portrétům společensky významných celebrit. V New Yorku si pronajímá byt a setkává se s Coco Chanel, která taktéž velmi pozitivně ovlivnila jeho budoucnost. Po více než tři desetiletí fotí módu z její návrhářské dílny. V roce 1938 potkal svou osudovou lásku, britského diplomata Valentina Lawforda, adoptovali si společně syna a žili spolu šťastně až do Lawfordovy smrti.

Ve čtyřicátých letech Horst získal americké občanství a vstoupil do služeb armády jako válečný fotograf. Horst je pravděpodobně nejznámější díky módní fotografii a portrétům. Jednou z jeho kultovních fotografií je „Korzet“ s nádechem erotického tajemství. Návrhářka Donna Karan se inspirovala touto fotografií a začala používat korzetů. Zajímal se také o fotografování interiérů, rostlin a životního prostředí. Jeho práce často odráží zájem o surrealismus a starověký řecký ideál fyzické krásy. Horst zřídka, pokud vůbec někdy, používá filtry.

Většina jeho práce je v černobílé. Na doporučení editorky časopisu Vogue, Diany Vreeland, Horst začal pracovat na sérii fotografií znázorňující životní styl mezinárodní smetánky. Od tohoto bodu, až skoro do jeho smrti v úctyhodných 93 letech, Horst strávil většinu svého času cestováním a fotografováním. Mimo Vogue pracoval i pro časopis Dům a zahrada.

Toni Frissell (1907-1988)

Antoinette Frissell se narodila v New Yorku. Její dědeček Algernon Sydney Frissell byl zakladatelem a prezidentem Páté Avenue. Antoinett, kterou známe pod uměleckým jménem Toni, je známá svými módními a válečnými fotografiemi, portréty slavných Američanů a Evropanů, dětí a žen ze všech oblastí života.

Pracovala s mnoha slavnými fotografy, Cecilem Beatonem, brala si k srdci rady Edwarda Steichena. Jako módní fotografka ve Vogue začíná v roce 1931, a zrovna tak jako řada dalších fotí i pro Harper´s Bazaar. Její módní fotografie jsou pozoruhodné díky lokacím a důrazu na akci, dobrodružství, cestování a sport. Inspirovala se Munkacsiho přístupem a přestěhovala módní fotografii z ateliéru ven. Vnesla do fotografování svěží styl, nové úhly pohledu a vizuální perspektivu. Pravidla, která se používají dodnes. Od roku 1941 Frissell pracuje jako dobrovolná fotografka pro americký Červený kříž. Během dobrovolnictví ve válce řekla na adresu módní fotografie: „Z módy jsem byla velmi frustrována a chtěla si vyzkoušet, zda jsem schopná dělat opravdovou práci.“

Později se stala oficiální fotografkou armádního sboru žen. Podařilo se jí zachytit tisíce přesvědčivých a nezapomenutelných obrazů z druhé světové války. Zdokumentované osudy zdravotních sester, vojáků, letců a osiřelých dětí nenechají jedno oko suché. Její fotografie žen v armádě a afroamerických pilotů byly použity na veřejnou podporu žen a Afroameričanů ve službě. Po válce se na jejích fotografiích objevují slavní a mocní lidé včetně Winstona Churchilla, Eleanor Roosevelt, Johna F. Kennedyho a Jacqueline. Pracovala pro Life a Sports Illustrated. V tamním klanu fotografů pracujících pro Sports Illustrated, byla jedinou a zároveň první ženou, která se prosadila ve sportovní fotografii. Tony Frissell zemřela na Alzheimerovu chorobu roku 1988 v domácí péči na Long Islandu.

John Rawlings (1912-1970)

Američan John Rawlings byl jedním z nejplodnějších fotografů dvacátého století. Narodil se v Ohiu, kde navštěvoval místní univerzitu a po dokončení studia se přestěhoval do New Yorku. Rawlings zjistil, že ho velmi baví fotografování a koupil si vlastní fotoaparát Leica. Začal se oddávat tomuto koníčku a vytvořil několik zajímavých fotografií, které se dostaly na stůl Condé Nasta. Ten mu nabídl ihned práci asistenta ve Vogue. Svou pílí, houževnatostí a nespoutaným nadšením pro práci je o čtyři měsíce později povýšen na prvního asistenta mistrů.

Vypracoval se mezi ty nejlepší, a rychle se zařadil do elitního kruhu. Jeho kolegové byli fotografové zvučných jmen jako Irving Penn, Horst P. Horst, George Hoyningen-Huene. Na své konto asi 30 000 fotografií si připisuje 200 sexy titulních stran pro magazíny Vogue a Glamour. Komerční fotografii vtiskl uměleckou formu. Pro módu jako takovou, to mělo řadu důsledků. Lépe se prodávala a byla zásadně ovlivněna.

Dříve byly obálky časopisů nenápadité a povětšinou černobílé. Rawlings předkládá módnímu světu okouzlující záběry. Využívá světla, odrazů, barev, vše snoubí s bohatou mystikou a fotografii dává děj. Nadčasová klasika provokuje intrikami. Experimentuje s kompozičním užíváním zrcátek a jiných reflexních povrchů. Kombinuje přírodní a umělé světlo. To vše vedlo k tomu, že módní fotografie se chytá nového osvobozujícího směru.

Fotografův nedávno objevený archív zahrnuje fotografie hvězd jako Marlene Dietrich, Salvadora Dalího, Veroniky Lake, vévodkyně z Windsoru a Montgomeryho Clifta.

stránky: 1 2
Článek patří do seriálu
  1. Historie módní fotografie - 30. léta právě čtete
Autor: Kateřina Janischová
Další články autora [všechny články autora ]

Líbil se Vám článek? Hodnoťte jako ve škole:

1 2 3 4 5     hodnocení: 1.90, hodnoceno: 146 krát.

Souvidející články:

» Erwin Olaf: Ukazovat emoce
Štítky: erwin blumenfeld, cecil beaton, horst p horst, toni frisell, john rawlings

tisknout
Sdílet
 

Magazine / Články / Zajímavosti / Historie módní fotografie - 30. léta