« zpět cindy-cover

Ani jedna z tváří Cindy Sherman

Cindy Sherman (narozena 19. ledna, 1954) se v uměleckém světe objevila v polovině osmdesátých let 20. století. Jejím výsostným způsobem vyjádření jsou autoportréty.
14.04.2010Osobnostiautor: Jiří Mrázek

Přestože se na fotografiích fyzicky objevuje, divák se o ní samotné nedozví zhola nic, lze jen tápat a hledat v odkazech. Jako fotografka přesahuje svým uměním oblast média fotografie. Některé její obrazy se staly ikonami současného umění, její práce spočívá především v brouzdaní různými identitami a stereotypy, často se její umění řadí do konceptuální sféry. Ale už vizuálně na nás její snímky působí velmi „nekonceptuálně”, i ona sama se k tomuto vyjádřila v článku o počátcích své kariéry: „Nechtěla jsem dělat „vysoké” umění, nechtěla jsem malovat. Chtěla jsem objevit něco, co by se týkalo každého, bez znalosti současného umění.”

Její fotografie lze spatřit i jinde, nejen na stěnách galerií, některé práce se jí objevily i v magazínech jako Harper's Bazaar nebo Vogue, kde ani náhodou neslevila ze svého rebelujícího přístupu, který by měl být umění všeobecně tak vlastní. Úmyslně se vydala prozkoumat ne produkci krásy, což je převážná většina obrázků v těchto časopisech, ale její pravý opak – ošklivost. Zajímavé je jak dokonale byla schopna se aklimatizovat. Hranice mezi jejími snímky a snímky na dalších stranách hypotetického módního magazínu není vždy zcela patrná - na první pohled... Pravdou je, že její fotografie jsou všeobecně velmi dobře technicky zvládnuté.

Mimo jiné je její přítelkyní a obdivovatelkou i popová hvězda Madonna, která sponzorovala jednu z jejích výstav.

Cindy Sherman pracuje v sériích, klasickým příkladem může být cyklus Untitled Film Stills, který vytvořila v letech 1977-80 a kterým na sebe upoutala pozornost na počátku své umělecké dráhy. Na černobílých fotografiích inspirovaných ženskými archetypy objevujícími se v „béčkových“ filmech z padesátých a šedesátých let, za použití paruk, rozličně oděná a s dalšími doplňky Cindy Sherman rozehrává rozličné role z těchto filmů. Fotografie, přestože již skoro třicet let staré a od jejích aktuálních témat se lišící, jsou pokládány za jedno z nejlepšího, co tato fotografka vytvořila.

Na počátku její dráhy lze vysledovat, i když kolem roku 1981 začala pracovat s barevnou fotografii, silný koncept, bez většího ohledu na kvalitu tisků. Rozdíl je patrný, srovnáme-li rané snímky například s (auto)portréty stárnoucích dam z roku 2008.

V počátcích nechtěla dělat nic, co by bylo drahé. Na jednu stranu její fotografie byly strohé, obsah převládal nad formou, i když ani ta nebyla zcela přehlížena. „Nechtěla jsem, aby moje práce vypadaly jako zboží, stejně je nikdo nekupoval.” dodává. Untitled Film Stills ani pozdější soubor Rear Screen Projections (1980-1981), kdy se Cindy Sherman fotila před pozadím, které promítala, mají jistě svou, u druhého zmíněného až surreální atmosféru.

Věci se pro mladou umělkyni začaly dávat do pohybu v roce 1982 kdy se účastnila Documenty (jedna z nejdůležitějších přehlídek moderního a současného umění v německém Kasselu), Benátského Biennale, a v tom samém období i Whitney Biennial v New Yorku.

Souborem Disasters and Fairy Tales (1985-1989) začala další fáze jejího vývoje. Už nešlo jen o to odkazovat se. Inspirace filmem je z těchto fotografií ještě neskrývaně patrná, někdy se tyto snímky zdají jakoby by byly vyfoceny při natáčení filmu. Cindy Sherman už opustila ženské archetypy. Atmosféra obrazů z Disasters and Fairy Tales je poněkud zlověstná. „Psychicky vás připravují na potenciální násilí ve vašem životě, nebo na vlastní smrt. Připravují (fotografie) vás na něco, na co se netěšíte, že zažijete.", říká o tom Cindy Sherman.

Na začátku devadesátých let se o práci Cindy Sherman začali kromě kurátorů a lidí činných v uměleckých kruzích zajímat i sběratelé. Ceny jejích prací začaly stoupat a s nimi i zájem o ně. V roce 1999 byla průměrná cena jedné její fotografie od 20 000 $ do 50 000 $. Zlomem byl prodej jediné fotografie v aukční síni Christies ze souboru Film Stills za 190 000 $., takto vysoko se cena jedné fotografie z tohoto souboru vyšplhala možná i díky tomu, že v roce 1996 byl celý soubor zakoupen Muzeem moderního umění (MOMA) za rovný jeden milion dolarů.

Úspěch je nepochybně příjemný, ale co se týče tvorby, pro tu může být velmi nebezpečný, ba dokonce zhoubný. U Cindy Sherman pocit zadostiučinění a slávy relativně rychle opadl. „V určitém okamžiku jsem měla pocit, že jsem byla hitem světové umělecké sezóny, vůbec se mi nezamlouvala myšlenka, že tito noví sběratelé nakupovali moje práce jen protože se to právě „dělalo“. Z toho pocitu pak vznikly fotky, které lidé nazývají „nechutné série” - fotografie se zvratky atd. Myslela jsem si tehdy „Dejte si tohle nad vaší sedačku!”. K mé úlevě se ty práce neprodávaly, alespoň ne v té době....byla jsem ráda.”

Po „nechutných” fotografiích se od vzdoru Cindy Sherman dostala k hororu. Nafotila například fotografie dětských panenek s obludnými maskami a v roce 1997 natočila svůj první film Office Killer.

Po krátké pauze se opět v roce 2004 vrátila Cindy Sherman na scénu, opět si byla vlastním modelem. Nafotila bizarní a křiklavé fotografie klaunů. A pak za další dlouhé čtyři roky vznikající soubor starších dam, co kterých se stylizovala. Mimochodem právě tyto fotografie se objevily na stránkách několika modních časopisů.

Po tom, co Cindy Sherman okupuje film a fotografii, bylo jen otázkou času, kdy se její vliv vylije z břehů umění a její přístup a vizualita začne mít vliv i mimo tuto relativně uzavřenou komunitu. Jeden z těch, na které se její vliv dost podstatně podepsal je Madonna. V roce 1992 najala Madonna Stevena Meisela, aby udělal fotografie k Sex/Madonna. Na hodně fotografiích byla vidět silná inspirace souborem Untitled Film Still. Není pak divu, že následně Madonna sponzorovala   v roce 1997 Cindy Sherman výstavu v americké MOMě (The Museum of Modern Art).

Kromě Vogue a Harper's Bazaaru nafotila v roce 2006 Cindy Sherman společně s německým fotografem Juergenem Tellerem reklamní fotografie pro návrháře Marca Jacobse, které v ten samý rok vyšly i knižně.

Autor: Jiří Mrázek
Další články autora [všechny články autora ]

Líbil se Vám článek? Hodnoťte jako ve škole:

1 2 3 4 5     hodnocení: 1.79, hodnoceno: 14 krát.

tisknout
Sdílet
 

Magazine / Články / Osobnosti / Ani jedna z tváří Cindy Sherman