« zpět historie-5-cover

Historie módní fotografie - 60. a 70. léta

Šedesátá a sedmdesátá léta. Tato dvě desetiletí jsou označována historiky za nejpokrokovější. Stala se synonymem pro vše nové, vzrušující a radikální. Události a trendy této doby, plné zvratů, se staly vzory i pro následující léta.

Mladí lidé se bouří proti konzervativním normám. Volají po osvobození společnosti, zpochybňují moc a vládu, požadují více práv pro ženy a menšiny. Dochází k sexuální revoluci. To vše má na svědomí hnutí hippies. „Květinové děti“ vytvořily vlastní komunity, prosluly kouřením marihuany, užívaly LSD, aby prozkoumaly alternativní stavy vědomí a poslouchaly psychedelickou hudbu. Sjíždí se na festivalech Summer of Love nebo ve Woodstocku. Davy stojí ve frontách na lístky na koncerty skupin Beatles a The Rolling Stones. Vznikla i řada dalších velmi úspěšných skupin jako Deep Purple, Pink Floyd, Bee Gees či The Jackson 5. Z jednotlivých muzikantů jsou na roztrhání Bob Dylan, Bob Marley, Stevie Wonder nebo Elton John. Samozřejmě ani film nemůže zůstat opomenut.

Pojďme si společně připomenout, jaká díla tehdy vznikla a dodnes se na ně rádi díváme. Růžový panter, Snídaně u Tiffaniho, Psycho, Ptáci, Mary Poppins, Doktor Živago, Kniha džunglí, Bonnie a Clyde, Rosemary má děťátko, Horečka sobotní noci, Star Wars, Kmotr nebo Planeta opic. Federico Fellini, Ingmar Bergman a Woody Allen se stali vzory pro tehdejší, ale i současnou filmovou tvorbu. Na pomyslném hereckém nebi jasně září hvězdy Brigitte Bardot, Sofia Loren, Marcello Mastroianni, Jane Fonda nebo Jean-Paul Belmondo. Hlavním uměleckým stylem je pop art, kterému velí Andy Warhol, a postmodernismus. Kdybychom se poohlédli za vynálezy této doby, jsou jimi: halogenová lampa, kazety, počítačová myš, diskety, mikroprocesor, laserová tiskárna, videohry, magnetická resonance, první předchůdce mobilu, walkmen, domácí videopřehrávač...

Za přelomový je považován rok 1961. Yuri Gagarin se jako první ocitl ve vesmíru. Začínají se používat antikoncepční pilulky, v New Yorku se staví „Dvojčata“, The World Trade Center. V roce 1967 byla uskutečněna první transplantace srdce, o dva roky později vznikl Arpanet, předchůdce dnešního internetu a Neil Armstrong s kosmickou lodí Apollo 11 jako první přistál na Měsíci. Pro ženy byla tato dvě desetiletí také průlomová. Rozvíjí se feminismus a tyto vzrůstající tendence vedly k tomu, že se zástupkyně něžného pohlaví začaly objevovat i v politice. Isabel Martínez de Perón byla zvolena v roce 1974 první prezidentkou v historii a dva roky vládla Argentině. Pokud se jedná o módu, styl odívání byl silně ovlivněn sociálními změnami. Doslova zpřetrhal sociální tradice. Dříve se oblečení dělilo na formální a neformální a rozlišoval se ženský a mužský styl. V této době se rozdíly navzájem setřely. Nosí se všechno a vzniklo mnoho takzvaných unisexových oblečení, jako například džínsy, určených jak pro muže, tak i ženy. Heslo čím barevnější, tím lepší, určitě vystihuje tuto dobu. twiggyVětšina oblečení byla provokativně přiléhající. Naprostý šok způsobila minisukně.

O tom, že toto období bylo rebelské, není pochyb. Proklatě krátké sukně toho byly dokladem. Ženy dávaly pyšně na odiv své tělo. Tento módní výstřelek šedesátých let, se ale postupem času stal součástí většiny dámských skříní na světě. Dalším trendem bylo, krášlit si různě oblečení pomocí vlastnoručně vyrobených ozdob. Všude se objevují symboly květin a míru. Ženy i muži si nechali narůst dlouhé vlasy, muži nosí vousy. Módní ikonou je Twiggy, vlastním jménem Lesley Hornby - anglická modelka, herečka i zpěvačka. Již ve svých šestnácti letech se proslavila díky krásným velkým očím, dlouhým řasám a neuvěřitelně štíhlé postavě. Je považována za jednu z nejslavnějších supermodelek všech dob. Úspěšně se angažovala i v herectví. V roce 2005 usedla do poroty americké reality show - Next Top Model. V témže roce se vrací k modelingu a stává se tváří Marks&Spencer. Objevila se i v mnoha televizních reklamách. Twiggy sice změnila světovou módu, nicméně ona i časopisy, které propagovaly její vzhled, byly často kritizovány kvůli nezdravému ideálu, který předkládaly ostatním ženám. Vážila pouhých 41 kilogramů. I panenka Barbie alias Twiggy z roku 1966, měla po jejím vzoru zmenšené míry kolem prsou a boků. V devadesátých letech vystupovala v televizi ve svém pořadu Twiggy´s people. Jejími hosty byli třeba Dustin Hoffman, Lauren Bacall, Tom Jones, Joan Rivers, Eric Idle nebo Tim Curry. V současnosti působí tato éterická bytost jako designérka oblečení a povlečení.

Jeanloup Sieff (1933-2000)

Jeanloup Sieff se narodil v Paříži rodičům polského původu. Jeho zájem o fotografii se poprvé projevil, když dostal jako dárek ke svým čtrnáctým narozeninám plastový fotoaparát Photax. Na prázdninách v polském zimním středisku Zakopane začal fotografovat dívky, které náhodně potkal, a od tohoto okamžiku se stal na fotografii závislý. V roce 1953 začal navštěvovat fotografickou školu Vaugirard v Paříži. Později přestoupil na školu Vevey ve Švýcarsku. V roce 1954 zahájil kariéru jako nezávislý novinář, bez ohledu na malý zájem o kinematografii. V roce 1956 se začal naplno oddávat módní fotografii. O dva roky později se stal členem agentury Magnum.

Jeho práce mu otevřela cestu do světa a hodně cestoval, převážně do Itálie, Řecka, Polska a Turecka. Usadil se v New Yorku a za několik let se z něho stala extrémně populární osobnost. Prosadil se hlavně v módní umělecké fotografii a portrétech. Sieff byl na roztrhání. Pracoval pro nejznámější módní časopisy jako Vogue, Harper´s Baazar, Esquire a Glamour. Jeho tvorba nezůstala bez povšimnutí a získal řadu ocenění. Fotografoval mnoho světových celebrit, mezi nimi i Jane Birkin, Yves Montanda, Alfreda Hitchcocka, Jacques-Henri Lartigue, Yves Saint-Laurenta, a Rudolfa Nureyev.

V jeho fotografiích se nejčastěji objevovala dvě hlavní nejinspirativnější témata - tanečnice a akty. Jeanloup Sieff zemřel v Paříži 20. září 2000 ve věku 66 let. Jeho dcera, Sonia Sieff, podědila otcův talent a prosadila se též na poli fotografie.

David Bailey (1938)

Fotograf David Bailey se narodil v Anglii v Leytonstone, ale poté co jejich rodinný dům byl zničen během druhé světové války, museli se přestěhovat do East Ham. "Vzpomínám si, že během bombardování, kino, kam jsem často jako dítě chodíval, vyletělo do povětří. Byl jsem naštvaný, myslel jsem si, že Hitler zabil Mickey Mouse a Bambiho". Ve škole se mu příliš nedařilo, trpěl dyslexií. Netrvalo dlouho a školu opustil, když mu bylo patnáct. Stal se redakčním poslíčkem pro Yorkshire Post. V roce 1957 nastoupil do vojenské služby v Singapuru. O rok později byl demobilizován, a rozhodl se vydobýt si své štěstí ve světě fotografie, ke které ho přivedla láska k historii.

Stal se asistentem ve fotografickém studiu Johna Frenche. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat a v roce 1960 uzavřel smlouvu s časopisem Vogue. Nechával si však otevřená zadní vrátka a nabíral si i velké množství externí práce. Mimo módní fotografie se věnoval režii. Ztvárnil několik televizních reklam a dokumentů. Jedna z jeho nejslavnějších fotografií je Brian Jones, člen skupiny Rolling Stones, vyfotografovaný pod vlivem drog a alkoholu, jak stojí opodál od kapely. Spolupracoval s i dalšími hudebními esy jako Oasis, osobnostmi včetně boxera Naseem Hamed a supermodelky Naomi Campbell. Tvrdí, že jeho styl fotografování zůstává stejný: "Vždycky jsem se snažil udělat snímky, které oplývají jednoduchostí.“ Bailey byl čtyřikrát ženatý. Ženami jeho života byly Rosemary Bramble, herečka Catherine Deneuve, modelka Marie Helvin.

V roce 1986 si vzal modelku Catherine Dyer, se kterou je dodnes. Asi vás překvapí, že tento milovník umění nikdy neproslul žádnými skandály. Ba naopak, od útlého věku byl vegetariánem a nepil alkohol. Film Zvětšenina z roku 1966 odráží zvyky módních fotografů v Londýně a z velké části vypovídá i o životě Davida Baileyho.

Oliviero Toscani (1942)

Ital Oliviero Toscani se nám všem zapsal do podvědomí jako kontroverzní fotograf značky Benetton. Pro tuto společnost pracoval od roku 1982 až do roku 2000. Většina jeho reklamních kampaní otřásla publikem. Jedna z těch nejslavnějších, je fotografie muže umírajícího na AIDS, který je připoután na nemocniční lůžko, a obklopují ho truchlící příbuzní. Jiné fotografie obsahují narážky na rasismus. Šokoval třemi totožnými srdci s nápisy white, black a yellow. Ve skutečnosti orgány naštěstí nebyly lidské, ale prasečí.

Objevují se témata války, náboženství a dokonce i trestu smrti. Na počátku devadesátých let se Toscani podílel na založení časopisu Colors, který také patří Benettonu. V roce 2005, pět let po odstoupení z Benettonu kvůli sporům, vyvolal opět polemiku svými fotografiemi, určenými pro reklamní kampaň na oblečení pánské značky 'Ra-Re'. Obrazy homosexuálních mužů svým vulgárním chováním rozčílily mnoho skupin. Kampaň totiž přišla během probíhající diskuse o právech homosexuálů. Oliviero Toscani se snažil vstoupit do politického světa, ale jeho kandidatura do parlamentu v roce 2006 skončila fiaskem.

O rok později opět šokuje. Nová kampaň proti anorexii, s fotografiemi vyzáblé ženy Isabelle Caro, zvedá společnost ze židle.

Patrick Demarchelier (1943)

Patrick Demarchelier se narodil poblíž Paříže, do skromné rodiny. Své dětství strávil se svou matkou a čtyřmi bratry v Le Havre. Když ke svým sedmnáctým narozeninám dostal od svého nevlastní otce fotoaparát Kodak, Demarchelier se naučil, jak s ním zacházet, včetně různých fotografických technik a retušování negativů.

Začal fotografovat své kamarády a poté i svatby. V roce 1975 opouští Paříž a následuje svou přítelkyni do New Yorku, netušíc jaký obrovský úspěch tam na něho čeká. Zpočátku se živil jako fotograf na volné noze. Učil a spolupracoval s dalšími americkými fotografy. V té době se již vyprofiloval a začal tíhnout k módní fotografii. Svou prací na sebe upozornil magazíny Elle, Marie Claire a 20 Ans. Demarchelier se vypracoval a začal fotografovat pro Vogue a Harper´s Baazar. V 1992 tato spolupráce vyústila ve dvanáctiletou smlouvu a nafotil celou řadu mezinárodních reklamních kampaní, z nichž asi nejznámější jsou: Dior, Louis Vuitton, Celine, TAG Heuer, Chanel, Yves Saint Laurent, Lacoste, Calvin Klein a Ralph Lauren. Vytvořil mnoho titulek pro Rolling Stone, Glamour, Life, Newsweek, Elle a Mademoiselle. Podílel se na reklamních kampaních s Farrah Fawcett a Brooke Shields. Slavné značky, pyšnící se jeho prací jsou: Lauren Ralph Lauren, Calvin Klein, Giorgio Armani, Chanel, GAP, Gianni Versace, L'Oréal, Elizabeth Arden, Revlon i Lancôme.

Demarchelier uzavřel smlouvu na rok 2005 pro Kalendář Pirelli. Vzhledem k úspěchu, následně i v roce 2008. Během své kariéry dopomohl řadě vizážistů ke slávě. Jeho jméno několikrát zaznělo ve filmu Ďábel nosí Pradu, a objevil se dokonce v televizním seriálu Sex ve městě. Demarchelier je také známý fotografiemi superstar Janet Jackson, publikovanými na obálce časopisu Rolling Stone a jejím albu. Je ženatý a má tři syny.

Peter Lindbergh (1944)

Lindbergh vyrostl v Německu v Duisburgu. Studoval malbu na umělecké škole, ale v roce 1971 se začal věnovat převážně reklamní fotografii. Jeho raná fotografická tvorba byla většinou černobílá (v současnosti tvoří kolem 60 procent). V roce 1978, poté, co časopis Stern vydal jeho první sérii módních fotografií, poptávka po jeho práci byla ohromující. S vidinou úspěšné kariéry se přestěhoval do Paříže a soustředil se na „high-fashion“. Na jeho fotografiích se objevili špičkové modelky a herci. Před objektivem mu pózovali: Christy Turlington, Naomi Campbell, Linda Evangelista, Cindy Crawford, Stephanie Seymour, Isabella Rossellini, Nastassja Kinski, Hilary Swank, Sharon Stone, Catherine Deneuve, Brad Pitt, Ashley Judd, Uma Thurman, John Malkovich, Madonna, Mick Jagger, Tina Turner, John Travolta, Pamela Anderson, Antonio Banderas, Milla Jovovich, Cate Blanchett, Connie Catherine Zeta-Jones, Diane Lane, Jennifer Lopez, Penelope Cruz, Scarlett Johanssen, Kirk Douglas, Salma Hayek, Pedro Almodóvar a mnoho dalších. Fotografoval reklamní kampaně předních návrhářů v Americe a Evropě, včetně Giorgia Armaniho, Prady, Donny Karan, Calvina Kleina, Jila Sandera a Hugo Bosse. Jeho fotografie byly zveřejněny v magazínech Stern, Harper´s Baazar, Vogue, Rolling Stone a Vanity Fair.

Fotografoval reklamu na parfém Céline Dion a podílel se i na projektu pro novou vůni zpěvačky Mariah Carey. Je považován za jednoho z největších módních světových fotografů. Vytvořil fenomén supermodelky v devadesátých letech. Jeho první kniha „Ten Women“, ve které se objevilo deset supermodelek tehdejší doby v černobílém provedení, byla zveřejněna v roce 1996 a prodalo se více než 100.000 výtisků. Druhá kniha v pořadí „Images of Women“ byla neméně úspěšná a London's Independent Sunday Review Magazine chválí Lindberghovy ohromující snímky a označuje ho za nejlepšího módního fotografa všech dob. Jeho fotografie zdobí řady mezinárodních výstav, galerií a muzeí po celém světě. V roce 1996 se stal fotografem pro Kalendář Pirelli.

V letech 1995 a 1997 získal cenu International Fashion Awards za nejlepšího fotografa. Velký význam tohoto titulu dokládá i fakt, že porota je složená z více než 400 nejdůležitějších jmen módního průmyslu. Lindbergh se pustil i do režírování reklam na vůně a módu, pod záštitou slavných osobností, a ani v tomto odvětví se nespletl a lehce se prosadil. Pro velký úspěch fotí v roce 2002 znovu pro Pirelli. Peter Lindbergh je bez nadsázky považován za jednoho z nejlepších umělců černobílé fotografie. Jeho práce ve světě módní fotografie definuje přesvědčivou realitu a nevýslovnou hloubku emocí.

Článek patří do seriálu
  1. Historie módní fotografie - 60. a 70. léta právě čtete
Autor: Kateřina Janischová
Další články autora [všechny články autora ]

Líbil se Vám článek? Hodnoťte jako ve škole:

1 2 3 4 5     hodnocení: 1.80, hodnoceno: 46 krát.
Štítky: Jeanloup Sieff, David Bailey, Oliviero Toscani, Patrick Demarchelier, Peter Lindbergh

tisknout
Sdílet
 

Magazine / Články / Zajímavosti / Historie módní fotografie - 60. a 70. léta