« zpět moda-6-cover

Historie módní fotografie: Konec století

Osmdesátá a devadesátá léta jsou poslední dvě desetiletí, uzavírající 20. století. Přichází zlom v letopočtech, pouhý krok vpřed a jsme v 21. století. Vítejte zpátky v naší době. Pojďme se ale nejprve poohlédnout, co jí předcházelo.

Na začátku osmdesátých let jsou vážným problémem drogy, proti kterým zbrojí i americký prezident Ronald Reagan pomocí antidrogových kampaní „Just say no“ a vyhlašuje drogám válku. Objevují se i další reklamní kampaně, bojující proti kouření a apelující na bezpečnostní pásy v autě a používání cyklistických helem. Ke slovu se dostává takzvaná zelená politika, která volá po recyklování veškerého odpadu. Díky vědeckému pokroku byl objeven virus, vyvolávající zákeřnou nemoc AIDS, a následně některá náboženství odsuzují homosexuály a prohlašují, že AIDS je trest od boha za nemorálnost.

Hudbu navždy ovlivnil dnes už zesnulý Michael Jackson, se svou koženou bundou, rukavicemi a nedostižnou měsíční chůzí. Na vrcholu slávy jsou skupiny ABBA, Bonney M, AC/DC a Kiss. Na začátku osmdesátých let byla založena stanice MTV a vysílané hudební videoklipy začaly nebývalou měrou ovlivňovat hudební průmysl. O deset let později způsobila obrovský boom nejúspěšnější dívčí kapela všech dob. Spice Girls jsou tady! Tato pětice nadaných dívek zároveň odstartovala éru teenagerů, bláznících po tehdy nevinné Britney Spears nebo po skupinách N´Sync, Backstreet Boys, Kelly Family a Hanson.

Apple přichází s prvním Macintoshem, společnost Microsoft představuje Windows, Fuji zahajuje prodej fotoaparátu na jedno použití. V devadesátých letech nastupuje fenomén internetu, objevuje se první komerčně dostupná digitální zrcadlovka Kodak DCS-100. Z těchto let známe i DVD, web TV, viagru a pomocí nové metody klonování spatřuje světlo světa zatím nejslavnější ovce svého rodu jménem Dolly. Další zlomovou událostí, tentokrát pro všechny homosexuály, bylo oznámení vydané Světovou zdravotnickou organizací (WHO), kterým odstranila homosexualitu ze soupisu nemocí, což nepochybně přispělo k postupné akceptaci této komunity.

Z filmů byly natočeny např. Indiana Jones, Devět a půl týdne, Rain Man, Barbar Conan, Vzpomínky na Afriku, Sofiina volba. Komedie se v těchto letech těší oblibě a vynesla popularitu hercům jako Leslie Nielsen, Steve Martin, Eddie Murphy a Bill Murray. Naopak mezi drsňáky tohoto období patří Arnold Schwarzeneger, Sylvester Stallone, Chuck Norris, Bruce Willis a samozřejmě, James Bond třetí dekády, v podání Rogera Moora. V devadesátých letech byl natočen nejdražší film v historii vůbec. Titanic s Kate Winslet a Leonardem DiCapriem měl rozpočet přes 200 miliónů dolarů. Vznikly seriály jako Policejní akademie, Přátelé, s hvězdou Jennifer Aniston, po které všichni kopírovali její účes, Beverly Hills 90210, Pobřežní hlídka, kde největší sledovanost zajistila sexbomba Pamela Anderson, Simpsonovi nebo Sex ve městě, s módní ikonou Sarah Jessicou Parker. Byl vytvořen kult supermodelek a obdivovanými a nejsledovanějšími ženami osmdesátých let se stávají princezna Diana a Madonna. V letech devadesátých září modelka Kate Moss a zpěvačka Victoria Beckham.

A jak to s námi všemi vypadá dnes, za branami 21. století? Většina lidí používá mobilní telefon, vlastní digitální fotoaparáty, digitální kamery, hudební přehrávače iPod, notebooky s WiFi; kdo chce být „in“ googluje, zakládá si profil na Facebooku a sleduje YouTube. Vyspělá technologie na straně jedné, na té druhé, odvrácené, nás sužují celosvětové problémy jako globalizace, korupce, globální oteplování, nedostatek fosilních paliv, přelidněnost, chudoba v rozvojových zemích, nejrůznější pandemie a hlavně terorismus. Den 11. září 2001 se nesmazatelně zapsal do černé kroniky. Teroristé organizace Al-Kajda zorganizovali sérii koordinovaných útoků. Unesli čtyři letadla na komerčních linkách.  Dvě z nich pak narazila na věže Světového obchodního centra v New Yorku. Obě “Dvojčata“ se pod vlivem zuřících požárů a narušené statiky do dvou hodin zhroutila, zničila blízké budovy a další poškodila. Třetí letadlo narazilo do Pentagonu a čtvrté se zřítilo v neobývané oblasti v Pensylvánii, po souboji mezi teroristy a pasažéry o ovládnutí letadla. Výsledkem jsou stovky mrtvých a nejistota v každodenním životě.

V módě, hudbě, filmu nebo architektuře neexistuje žádný dominující styl, který by byl striktně dodržován. Současně se ani nedá jednoznačně říci, kdo je pokládán za módní ikonu. Uvidíme, jakým směrem se budeme v této rozhárané době dále ubírat.

Annie Leibovitz (1949)  

Annie Leibovitz se v počátcích své tvorby věnovala fotožurnalistice. Slávu jí přineslo až publikování v časopise Rolling Stones a stala se uznávanou portrétní fotografkou. Narodila se  v Connecticutu. Její matka byla instruktorkou moderního tance a otec důstojníkem u letectva. Annie se svými pěti sourozenci a rodiči se často stěhovali kvůli četným pracovním povinnostem otce. Na střední škole se věnovala umění. O fotografie se začala více zajímat poté, co vytvořila pár snímků na Filipínách, kam byl její otec během války ve Vietnamu převelen. Po mnoho následujících let dále rozvíjela své fotografické dovednosti. Prvního úspěchu dosáhla Leibovitz v 70. letech, po svém návratu do Spojených států, kdy se jí podařilo  za 25 dolarů prodat časopisu Rolling Stone jednu ze svých fotografií.

Po třech letech úspěšného působení v tomto magazínu, se propracovala a byla povýšena až na post hlavní fotografky. Tato práce jí přinášela uspokojení po následujících deset let. Její působivé fotografie nejrůznějších celebrit, odlišovaly Rolling Stone od konkurence, a pomohly tak časopisu vytvořit jeho vlastní nezaměnitelnou image. Jako všechno má i své stinné stránky, tak také kariéra v Rolling Stone byla vykoupena závislostí na kokainu, které se dalších pět let zbavovala. Jednou z jejích nejslavnějších fotografií pro magazín Rolling Stone je John Lennon, schoulený k Yoko Ono.

Pár byl nadšen, a o fotografii, která se objevila na titulní straně řekli, že přesně vystihla jejich vztah. Bohužel to bylo poslední fotografování, kterého se John Lennon zúčastnil. O pět hodin později byl na prahu svého apartmá zastřelen. Práce v Rolling Stone byla jednoznačně velkým kariérním úspěchem, ale přesto se neúnavná Annie poohlížela po uplatnění i jinde. V 80. letech začala pracovat pro časopis Vanity Fair. Mezi nejslavnější portréty z tohoto období patří Whoopi Goldberg ve vaně naplněné mlékem, nebo fotografie těhotné Demi Moore, která v roce 2005 získala cenu za druhý nejlepší obal časopisu za posledních 40 let. Právě zmíněný portrét Demi Moore se stal předmětem soudního sporu mezi Annie Leibovitz a filmovým studiem Paramount Pictures, které otisklo karikaturu její fotografie. Byl na ní "těhotný" Leslie Nielsen, přesněji tělo těhotné modelky s hlavou Nielsena. Fotografie byla upravena tak, aby se co nejvíce podobala originálu s Demi Moore. Annie Leibovitz to považovala za porušení autorských práv, soud ale rozhodl ve prospěch Paramount Pictures.

V roce 1991 se dočkala velké pocty. National Portrait Gallery přijal její výstavu. Stala se tak první ženou, která v těchto místech vystavovala. Mezi další úspěchy patří, že v roce 2007 byla požádána britskou královnou Alžbětou, aby zachytila její pobyt ve Virginii. Celý proces portrétování natočila BBC a z fotografování vznikl zajímavý dokument. V souvislosti s vydáním knihy A Photographer's Life 1990-2005, uspořádala Annie Leibovitz v roce 2007 velkou retrospektivní výstavu. V témže roce si ji najala společnost Walt Disney, aby pro ně vytvořila sérii fotografií celebrit, v rolích a scénách z děl Walta Disneyho. Co se týká jejího osobního života, Annie Leibovitz měla poměr se spisovatelkou Susan Sonntag. Seznámily se v roce 1990, když ji Annie fotila na přebal nové knihy. Nikdy spolu ovšem nežily. Má tři děti a prvorodičkou se stala až ve věku 52 let. V současné době se jméno této vyjímečné ženy objevilo v médiích v souvislosti s jejími dluhy.

Herb Ritts (1952-2002)

Herbert Ritts byl americkým módním fotografem, který se soustředil na černobílou fotografii a portréty ve stylu klasického řeckého sochařství. Narodil se v Los Angeles. Pracoval v rodinném podniku se dřevem, pak se ale odstěhoval a studoval ekonomii a dějiny umění v New Yorku.

Se svým kamarádem Richardem Gerem nafotil pár snímků a od tohoto okamžiku se začíná věnovat fotografii. V osmdesátých a devadesátých letech se hřeje na výsluní popularity a fotografuje nejslavnější světové celebrity. Pracoval pro časopisy Interview, GQ, Harper´s Baazar, Rolling Stone, Vogue, Elle a Vanity Fair. Vytvořil mnoho úspěšných reklamních kampaní pro Calvina Kleina, Chanel, Donnu Karan, Gap, Gianniho Versace, Pirelli, Giorgia Armaniho. Publikoval řadu knih o fotografování. Jeho práce je definována čistými liniemi a silnou působivostí.

Díky grafické jednoduchosti, jsou jeho fotografie ihned čitelné a nezaměnitelné. Často zpochybňuje tradiční názory na pohlaví a rasu. Sociální historie a obdivuhodná představivost dýchá z jeho památných fotografií, které mimo jiné proslavili jedinci z oblasti filmu, módy, hudby a politiky. V letech 1996 - 1997 měl výstavu v Museum of Fine Arts v Bostonu, která přilákala více než 253 000 lidí. Kromě fotografie se věnoval režii hudebních klipů, za které dostal řadu ocenění. První videoklip natočil s Madonnou v roce 1989. Za klip s Janet Jackson získal MTV Video Awards.

Mezi další hudební hvězdy, které svěřily tvorbu klipů do jeho rukou, byli třeba Michael Jackson, Mariah Carey, Jennifer Lopez, Chris Isaak, Britney Spears nebo Shakira. Byl spojován i s charitativními organizacemi, bojujícími proti AIDS. V padesáti letech ale této zákeřné nemoci sám podlehl.

Javier Vallhonrat (1953)

Fotograf Javier Vallhonrat se narodil v roce 1953 v Madridu. Studoval malbu na fakultě výtvarných umění v rodném městě. Zprvu pracoval jako pouhý asistent, nicméně jeho ambice a obrovský talent ho posunuly mnohem dál. Možná dále, než si sám původně představoval.

V osmdesátých letech se Vallhonrat stal pravidelným přispěvatelem britské, francouzské a italské Vogue a dalších es v módních magazínech. Jeho fotografie ruší všechna tabu. Je prostě dokonalý, stejně jako jeho záběry. Vallhonrat má skvělý pohled na kompozici a osvětlení. Používá celou řadu nejrůznějších technik, a výsledek je více než ohromující a emocionálně nabitý.

Klíčoví módní návrháři jako Comme des Garcons, Christian Lacroix, Jil Sander, Martine Sitbon, John Galliano, Yves Saint-Laurent, Chloe, Lancome a Shiseido si mnou ruce, že pro své kampaně zvolili právě Vallhonrata. On sám, ale jako by stále nebyl spokojený, a hledá, v čem dalším by ještě mohl být úspěšný. Experimentoval i s filmem a stál u zrodu několika reklam, které byly taktéž „Vallhonratovsky“ dobré. Získal řadu ocenění za svou práci, včetně Národní ceny za fotografii, od španělského ministerstva kultury.

Vyučoval kreativní fotografii na univerzitě ve španělském městě Cuenca a příležitostně přednáší na několika dalších světových univerzitách. Pořádá výstavy po celé Evropě a vydal celou řadu knih, souvisejících nejen s fotografiemi, ale i s filosofií a psychologií, které jsou mu velmi blízké. 

Steven Meisel (1954)

Steven Meisel je populární díky své práci pro Vogue, fotografiemi své blízké přítelkyně Madonny a v současnosti je považován za jednoho z nejúspěšnějších módních fotografů. Krásou byl Meisel fascinován již od útlého věku.

Gloria Guinness a Babe Paley, ženy z vysoké společnosti, pro něho zosobňovaly ideál krásy. Doslova posedlý se stal modelkami Twiggy, Veruschkou a Jean Shrimpton. Jako dvanáctiletý chlapec dokonce stával před modelingovými agenturami, pro které pracovaly, aby je mohl spatřit na vlastní oči. Studoval umění a design, ale nakonec se specializoval na módní ilustrace. Začal pracovat jako ilustrátor pro módního návrháře Halstona.

V tu dobu Meisela ani ve snu nenapadlo, že by se mohl stát fotografem. Jakmile se ale dostal mezi tyto umělce, cítil, že ilustrace jsou minulostí, vkládal do fotografie veškeré naděje a chápal ji jako trvalé médium. Později pracoval pro magazín Women's Wear Daily a o víkendech fotografoval modelky z agentury Elite Model Management. Jeho práce se líbila, a brzy dostal nabídku od časopisu Seventeen na stálou spolupráci. To byly Meiselovy začátky. V současné době fotí pro mnoho různých módních časopisů, hlavně pro americký a italský Vogue. Obohatil svět o fotografie na obaly několika populárních alb, například Madonny nebo Mariah Carey. Mimo jiné jsou Meiselovou prací i úspěšné kampaně pro Versace, Valentino, Dolce & Gabbana, Calvin Klein, Prada a Louis Vuitton. Jako jeden z nejmocnějších fotografů v módním průmyslu, se zasloužil o objevení nebo podporu kariéry mnoha úspěšných modelek, včetně Lindy Evangelisty, Naomi Campbell, Christy Turlington, Amber Valletty a dalších.

To, co stálo za Maiselovým úspěchem, byl jeho přístup k práci. Po každé se snažil přijít s něčím novým či neslýchaným, a měnil tak stávající trendy v módním průmyslu. Že jeho fotografie jsou kontroverzní, lze doložit i sérií, která vyšla ve Vogue, po nešťastné události z 11. září, kdy modelky záměrně staví do role obětí. Násilné scény dotvářejí zasahující policisté. Meisel je jedním z mála slavných fotografů, který nemá vlastní knihu, zabývající se jeho kompletní prací. V roce 2003 vyšla kniha s názvem Steven Meisel, která představuje výběr z jeho díla.

Mario Testino (1954)

Mario Testino se narodil v Peru italskému otci a irské matce, jako nejstarší z jejich sedmi dětí. Po dokončení studií se přestěhoval do Londýna, aby si vybudoval kariéru fotografa. V současnosti si Testino vydobyl pověst jednoho z nejlepších módních fotografů na světě.

Jeho práce je vidět převážně v magazínech Vogue a Vanity Fair. Podílel se na kampaních vedoucích módních návrhářů jako Burbbery, Gucci, Versace, Calvin Klein, Dolce & Gabbana, Salvatore Ferragamo, Estee Launder, Hugo Boss, Miu Miu, Shiseido, Michael Kors, a mnohých dalších. Kromě publikování řady knih o vlastní práci, editoval také jednu, která se věnovala modernímu umění a umělcům z jeho rodného Peru.

Jeho úspěchem a neuvěřitelným talentem se mohou lidé na celém světě inspirovat v mnoha galeriích a muzeích. Za svou práci sesbíral mnoho cen. Testino se aktivně angažuje v charitě a snaží se pomáhat ostatním, kteří to potřebují. Podporuje mnoho charitativních organizací, včetně Aids Foundation, založené Eltonem Johnem. Za nemalou pomoc v této oblasti, kterou vynakládá, byl v roce 2008 poctěn cenou Hero Award.

Článek patří do seriálu
  1. Historie módní fotografie: Konec století právě čtete
Autor: Kateřina Janischová
Další články autora [všechny články autora ]

Líbil se Vám článek? Hodnoťte jako ve škole:

1 2 3 4 5     hodnocení: 1.95, hodnoceno: 21 krát.
Štítky: annie leibovitz, herb ritts, javier vallhonrat, steven meisel, mario testino

tisknout
Sdílet
 

Magazine / Články / Zajímavosti / Historie módní fotografie: Konec století